Fytoestrogeny v potravinách

Soybeans and Pod

Fytoestrogeny – fenolické sekundární metabolity napodobující strukturu přirozených savčích estrogenů jsou obsaženy ve více než 300 rostlinách. Nejrozšířenějšími skupinami fytoestrogenů jsou isoflavony, lignany, kumestany a stilbeny. V rostlinách jsou přítomny především ve vázané podobě – ve formě glykosidů (s navázaným cukerným zbytkem, estrogenní aktivitu pak získávají až po štěpení střevní flórou) ve fermentovaných potravinách je obsah volných aktivních fytoestrogenů vyšší.
Isoflavony se vyskytují v přírodě převážně v rostlinách vikvovitých (Viciaceae). Jejich nejbohatším zdrojem je sója luštinatá (daidzein, genistein a glycitein), dále červený jetel (formononetin a biochanin A) a některé léčivé rostliny, jako kručinka barvířská (Genista tinctoria) a janovec metlatý (Sarothamnus scoparius). Malé množství isoflavonů je obsaženo v žitě a výrobcích z něho, dále v pivu a bourbonu. Nově byly nalezeny v rybízu a jiném drobném ovoci.
Lignany se vyskytují v nejrůznějších semenech, celých zrnech, luscích zeleniny a v ovoci. Při technologickém zpracování se však frakce lignanů odděluje společně se slupkami a vlákninou. Strava proto není na lignany příliš bohatá. Nejdůležitějším zdrojem lignanů jsou rostlinné oleje, zejména lněný olej (obsahuje sekoisolariciresinol (SECO) a malé množství matairesinolu), dále celozrnné žitné pečivo nebo různé typy vlákniny.
Nejdůležitějším z kumestanů je kumestrol, který je základním fytoestrogenem vojtěšky (Medicago sativa), především obsažený v klíčcích.
Nejvýznamnějším ze stilbenů je resveratrol, který je nejvíce obsažen ve slupkách červené révy vinné (Vitis vinifera). V bílých odrůdách je zastoupen v podstatně menším množství.
Typickým zdrojem fytoestrogenů je strava bohatá na sóju a její produkty. Většina asijské populace konzumuje 20–80 mg genisteinu za den, zatímco v ostatních částech světa je to pouze 1–3 mg denně. Makrobiotici vylučují močí 4 krát více fytoestrogenů než laktovegetariáni, a ti zase 2 krát více než konzumenti smíšené stravy.
Fytoestrogeny v organismu působí různými mechanismy: agonisticky (posílením účinku) nebo antagonisticky (blokování účinku) vzhledem k hormonům, vlivem na aktivitu různých enzymů, antioxidačně. Patří mezi tzv. xenohormony, nepravé hormony, ale prostřednictvím interakce s receptory hormonů ovlivňují hospodaření s estrogeny. Hormonální reakce způsobená fytoestrogeny závisí na jejich afinitě k oběma skupinám receptorů. V této souvislosti se o fytoestrogenech mluví jako o selektivních regulátorech receptorů estrogenů (SERM – Selective Estrogen Receptor Modulator). Účinek fytoestrogenů je mnohem menší než účinek pravých hormonů, mají aktivitu 100 až 1 000 krát nižší než estradiol. V těle však mohou být přítomny v koncentracích až 100 krát vyšších než endogenní estrogeny.
Vliv fytoestrogenů na lidské zdraví je předmětem intenzivního zkoumání, přičemž získané výsledky jsou často nejednoznačné. Fytoestrogeny se mohou projevovat pozitivními i negativnímu účinky. Sleduje se především vliv na: kardiovaskulární onemocnění, nádorová onemocnění, osteoporózu, symptomy menopauzy, angiogenenze a metabolismus estrogenů. Dosud existuje řada nezodpovězených otázek, mezi nimi i optimální denní dávka fytoestrogenů. Na základě dosavadních poznatků se zdá, že kladné účinky fytoestrogenů převažují nad jejich účinky negativními.

 

Příklady prokázaných vlivů:

Endokrinní systém:

Antagonistický vliv fytoestrogenů může negativně ovlivnit hospodaření s vlastními hormony a tím tak způsobit např. neplodnost ovcí spásajících červený jetel. Což ovšem může být prospěšné z hlediska výskytu rakoviny prsu, kde se naopak příznivě projevuje strava bohatá na sóju (genistin, daidzin). Projevilo se to i japonských ženy, u nichž stoupl výskyt rakoviny prsu po převzetí amerických stravovacích zvyklostí a omezení příjmu soji.

 

Kardiovaskulární systém:

Z hlediska prevence kardiovaskulárních onemocnění (zvlášť u žen po menopauze, u nichž klesá množství ochranných HD-lipoproteinů a roste podíl arteriózoprotektivních LDL), ovlivňuje strava bohatá na fytosteroly příznivě poměr HDL/LDL, takže riziko kardiovaskulárních onemocnění klesá. Prokázáno bylo i snížení LDL u mužů působením biochaninu A (červený jetel).

 

Antioxidační aktivita:

Fytoestrogeny většinou působí antioxidačně jako lapače volných radikálů, které mj. způsobují oxidaci LDL (je prokázán účinek resveratrolu, kumestrolu, genisteinu, daidzeinu, 8-PN). Tím se zabraňuje usazování plaku v cévách.

 

Možné vedlejší účinky:

Při normální vyvážené stravě nehrozí nebezpečí předávkování, avšak při dlouhodobé nadměrné konzumaci některých fytoestrogenů se může snížit plodnost. Působení u různých druhů savců však je rozdílné, takže nelze na lidi přímo převádět účinky pozorované u ovcí (u krav a koní účinek nebyl prokázán). Řada fytoestrogenů se vyznačuje alergizujícím účinkem.

 

http://www.vuzv.cz/sites/File/vybor/Studie%20Opletal%20Fytoestrogeny.pdf