Není nic překvapivého, jak moc důležitý je pohyb pro život člověka. Je jeho nedílnou součástí a přirozeností, díky němu vlastně jsme. Samozřejmě v tomto pojetí se nemusí jednat o výkonnostní sport, ale stačí jen obyčejná chůze nebo pohyb jednotlivých částí těla.
Když se mluví o důležitosti pohybu, ve výčtu pozitiv nalezneme věci jako antistresový charakter, udržování nebo zlepšování zdraví, rozvoj kondice, zdroj pozitivních prožitků atd. I když se zeptáte dětí na základní škole, řeknou vám, že sportovat by se mělo. Proč se to tedy neděje?
Při jednom z nedávných výzkumů (počet respondentů čítal několik desítek tisíc lidí) se zjistilo, že pouze zhruba 10% lidí sportuje pravidelně alespoň 3x týdně. A přibližně 50% se nevěnuje žádné pravidelné pohybové aktivitě. Na druhé straně není novinkou, že patříme mezi země s vysokým počtem lidí s obezitou a nadváhou.
V čem je tedy problém? Na jedné straně i malé děti vědí, že pohyb a zdravá výživa by měly být součástí našeho života a na straně druhé máme nesportující populaci trpící nadváhou. Ačkoliv vám každý sportovec popíše, jak je krásné sportovat (zábava, prožitky, endorfiny, sdílení času s dalšími lidmi atd.), ani to nepřesvědčuje většinu k pravidelnému pohybu.
Odpověď je možná v tom, že pohyb člověku není tak přirozený, jak by se mohlo zdát. Když se podíváme na zvířecí říši (savce), vidíme mnoho společných znaků. Stejně jako lidská mláďata si rádi hrají – označuje se to jako spontánní pohybová aktivita. Ta slouží pro rozvoj motorických schopností, ale v určitém věku se vytrácí. S přibývajícím věkem se obecně snižuje množství pohybu. Zvířata pak používají pohyb pro základní věci: útěk\boj, obstarání jídla, množení a nucený přesun vzhledem k předchozímu. Zbylý čas tráví odpočinkem, nicneděláním, sociální činností (hra, péče ad.).
U člověka tento stav platil ještě před několika tisíci lety. V současné době není nutné s někým často bojovat nebo před někým utíkat. Jídlo si obstaráte velice snadno. Namlouvání, sex a přidružené činnosti také nestojí příliš energie. Důležitým faktem je, že na rozdíl od dob minulých máme obrovské nadbytky jídla, pro které stačí jen dojet do supermarketu. Několik milionů let člověk musel vynaložit práci na obstarání jídla, které navíc dlouho nevydrželo, a proces se musel opakovat. I proto nebyl obézní.
Pohyb ve smyslu návštěvy fitness centra, sokolovny apod., je vlastně nepřirozenou záležitostí, na kterou se snažíme adaptovat teprve 150 let. Čili je nám mnohem vlastnější odpočívat a připravovat se na činnost, která nás nemine – práce. Práce, tak jak ji známe dnes, tady také není příliš dlouho. Je logické, že po 8 hodinách strávených jakoukoliv činností, si lidské tělo vyžádá odpočinek. Sport se tedy stává nadstandardem, přidaným k ostatním věcem běžného dne.
Jsou to trochu kacířské úvahy od někoho, kdo se snaží šířit sokolské myšlenky. Ale třeba nám to pomůže pochopit ostatní, kteří nesportují jako o život 5x v týdnu. Nic to nemění na faktu, že jsem zastáncem pravidelného pohybu!