Nervová tkáň


Tkáň nervová je zvlášť uzpůsobena k přijímání podnětů, jejich vedení a pořádání. Skládá se jednak z velmi složité prostorové sítě buněk dotýkajících se svými výběžky, zvaných buňky nervové čili gangliové, které tyto schopnosti mají, jednak ze sítě buněk podpůrných, souhrnně označovaných jako buňky gliové čili neuroglie.

Nervová buňka se skládá z těla (4 až 150 mikrometrů velkého), uvnitř kterého je jádro, a z jednoho až mnoha výběžků. Podle počtu výběžků a jejich uspořádání se rozlišují různé typy nervových buněk. Většina nervových buněk má mnoho výběžků. Souhrnný název pro tělo nervové buňky a všechny výběžky je neuron. Pokud hledíme na neuron jako na součást funkčního celku, lze říci, že podráždění vede z buňky jeden výběžek, zvaný neurit (axon). Ostatní výběžky vedoucí podráždění do buňky se obvykle nazývají dendrity.

Pro funkci nervové buňky, kromě vnitřního obsahu, tj. cytoplazmy (zvané též axoplazma vzhledem k tomu, že se dostává v pomalém proudění i do osového vlákna, do axonu), je důležitá i membrána buněčná – místo, kde se tvoří i převádí nervový vzruch.

Výběžky, které vedou podráždění do buňky, tedy dendrity, bývají kratičké a bohatě větvené. Připomínají koruny stromů a odtud i název (dendron = řecky strom). U některých buněk existuje však jen jeden výběžek vedoucí podráždění do buňky, který bývá značně dlouhý. Takovými výběžky jsou např. výběžky tzv. pseudounipolárních buněk, uložených při míše v kanálu páteřním, jejichž nakupení tu vytváří tzv. míšní uzliny.

Neurit je obvykle dlouhý (někdy i přes 1 metr) a je téměř nevětvený. Jen tu a tam z jeho průběhu odstupují do stran větévky zvané kolaterály.

Dlouhé nervové výběžky (ať již vedou podráždění do buňky nebo z buňky) se nazývají vlákna osová, axony. Kladou se vedle sebe a tvoří uvnitř CNS jemnější nebo hrubší svazečky sloužící obvykle určité funkci, tzv. nervové dráhy. Mimo CNS svazečky dlouhých nervových výběžků tvoří bílé, různě silné stužky zvané nervy.

Osová vlákna neprobíhají holá, „neizolovaná“, ale jsou opatřena jednou nebo dvěma pochvami. Jedna z nich se jmenuje pochva dřeňová, druhá pochva Schwannova.

Dřeňová pochva zvaná též pochva myelinová obaluje axon ve formě krátkých, asi 1 mm dlouhých válečků, mezi nimiž jsou tzv. Ranvierovy zářezy. Tato pochva je složena z lipoidní (tukové) hmoty, které se říká myelin.